O knize: rok / Saint-Exupery strávil květen 1935 v Moskvě jako dopisovatel deníku Paris-Soir: toto bylo jedno z jeho prvních velkých novinářských děl. Spisovatel se kvůli finančním potížím (francouzské civilní letectví procházelo těžkým obdobím reorganizace v první polovině 30. let 20. století) věnoval žurnalistice, ale novinářovy postřehy se rychle staly jeho nejdůležitějším zdrojem literární kreativity; To platí i o moskevských esejích, z nichž jedna, popisující noční cestu vlakem na cestě do Ruska, byla tehdy téměř beze změny zařazena do závěrečné kapitoly Planety lidí, kterou Saint-Exupery poslal z Moskvy, první který byl zveřejněn 3. května . O den dříve, 2. května 1935, podepsaly Francie a Sovětský svaz Smlouvu o přátelství. Není divu, že celkový tón zpráv z Moskvy pro francouzský list měl být sympatický. Patos přestavby světa k lepšímu, nesený na praporu sovětského systému, byl však sám o sobě extrémně blízký Saint-Exuperymu. Odvrácená strana sovětské reality v polovině 30. let nebyla pro téměř žádného ze západních intelektuálů srozumitelná a prvním úplným důkazem toho byla o rok později kniha Andre Gide. Přes to všechno se Saint-Exupery nedistancuje od nesympatických rysů života SSSR – například o Stalinově stále sílící autokracii píše takovými tóny: „To je druh moci. Jednoho krásného dne vydal Stalin dekret, že slušný člověk má dbát o svůj zevnějšek a že neholení je projevem laxnosti. Druhý den předáci v továrnách, vedoucí oddělení v obchodech a profesoři v ústavech nedovolili neoholeným lidem pracovat. /…/ V ulicích Moskvy jsem neviděl jediného policistu, jediného vojáka, prodavače nápojů nebo jen neoholeného kolemjdoucího. /…/ A lze si docela dobře představit, jak jednoho dne Stalin z hlubin Kremlu oznámí, že sebeúctyhodný proletář by měl nosit večerní oblek. Rusko bude tento den večeřet ve smokingu." (Náš překlad; když byla tato esej publikována v SSSR, byly takové pasáže samozřejmě vynechány.) „Zločin a trest...“ se poprvé objevilo v ruštině v roce 1996 v překladu E. a T. Kushnerových, který má málo společného s originálem. Překladatel této publikace děkuje A. Karvovskému a N. Sabsovichovi za konzultace. D. Kuzminová